Prednáška Marie Valtrovej: Zvláštní znamení: český satirik | Storočnica Jána Kadára

Prednáška Marie Valtrovej: Zvláštní znamení: český satirik | Storočnica Jána Kadára

Dĺžka:120 minút

Filmová historie, která je základem mého ohlédnutí, má dva opěrné body, o nichž bylo už mnohé řečeno, ale k nimž se s potěšením vracím. A těmi jsou dvě osobnosti: režisér Ján Kadár (1918 – 1979) a scenárista Vratislav Blažek (1925 – 1973). Blažek byl poválečným českým dramatikem, jehož hry Král nerad hovězí (1947) a Kde je Kuťák? (1948) uvedlo s úspěchem, ale také s poněkud problematickým koncem Divadlo satiry. Blažek se totiž stal prvním zakázaným autorem nové éry, směřující „k lepším zítřkům“. Ale protože všechno souvisí se vším, měl jako rozený hráč při vší smůle štěstí a byl přizván ke spolupráci s tvůrčí skupinou Elmara Klose. Mezi filmaři poznal Bořivoje Zemana, Miloše Makovce a především Jána Kadára. Pro Blažka tak nastal čas, kdy mohl uplatnit nejen svébytný smysl pro humor, ale i svébytnou poetiku, s níž psal divadelní i rozhlasové hry a později i filmové scénáře. Jedním z atributů jeho díla byly „zázraky“ a „nadpřirozené postavy“, které se objevovaly v jeho hrách opakovaně – od Kuťáka přes Tři přání až po poslední hru Gabriel, uvedenou německou televizí několik dní po jeho smrti. Jako „pohádky pro dospělé“ lze do jisté míry označit všechny tři filmy, o nichž bude v mém referátu řeč a na kterých Blažek spolupracoval s Jánem Kadárem a Elmarem Klosem: Katka, Hudba z Marsu a Tři přání. Dalším Blažkovým charakteristickým rysem byla neslábnoucí vazba na divadlo – konkrétně Divadlo satiry a Městská divadla pražská, jak doložím. V závěru se s vámi podělím o vzpomínky dcery Vratislava Blažka, Hany T. Semerad, která žije v Kanadě a s Jánem Kadárem, jehož znala od dětství, pracovala v Montrealu jako asistentka při natáčení filmu Co mi otec nalhal (1975). Co znamenal pro Vratislava Blažka Ján Kadár a pro Jána Kadára Vratislav Blažek lze vyčíst nejlépe z jejich vlastních slov. Emigrace je rozdělila i spojila. Jejich dílo zůstalo.
Marie Valtrová

Marie Valtrová (1949) absolvovala divadelnú a filmovú vedu na FFUK. V roku 1998 vydala knižku Vratislav Blažek – hráč před Bohem a lidmi, v ktorej predstavuje Blažka ako dramatika, scenáristu, kresliara a umelca s neprekonateľným darom humoru.

Dĺžka: 120 min

Filmová historie, která je základem mého ohlédnutí, má dva opěrné body, o nichž bylo už mnohé řečeno, ale k nimž se s potěšením vracím. A těmi jsou dvě osobnosti: režisér Ján Kadár (1918 – 1979) a scenárista Vratislav Blažek (1925 – 1973). Blažek byl poválečným českým dramatikem, jehož hry Král nerad hovězí (1947) a Kde je Kuťák? (1948) uvedlo s úspěchem, ale také s poněkud problematickým koncem Divadlo satiry. Blažek se totiž stal prvním zakázaným autorem nové éry, směřující „k lepším zítřkům“. Ale protože všechno souvisí se vším, měl jako rozený hráč při vší smůle štěstí a byl přizván ke spolupráci s tvůrčí skupinou Elmara Klose. Mezi filmaři poznal Bořivoje Zemana, Miloše Makovce a především Jána Kadára. Pro Blažka tak nastal čas, kdy mohl uplatnit nejen svébytný smysl pro humor, ale i svébytnou poetiku, s níž psal divadelní i rozhlasové hry a později i filmové scénáře. Jedním z atributů jeho díla byly „zázraky“ a „nadpřirozené postavy“, které se objevovaly v jeho hrách opakovaně – od Kuťáka přes Tři přání až po poslední hru Gabriel, uvedenou německou televizí několik dní po jeho smrti. Jako „pohádky pro dospělé“ lze do jisté míry označit všechny tři filmy, o nichž bude v mém referátu řeč a na kterých Blažek spolupracoval s Jánem Kadárem a Elmarem Klosem: Katka, Hudba z Marsu a Tři přání. Dalším Blažkovým charakteristickým rysem byla neslábnoucí vazba na divadlo – konkrétně Divadlo satiry a Městská divadla pražská, jak doložím. V závěru se s vámi podělím o vzpomínky dcery Vratislava Blažka, Hany T. Semerad, která žije v Kanadě a s Jánem Kadárem, jehož znala od dětství, pracovala v Montrealu jako asistentka při natáčení filmu Co mi otec nalhal (1975). Co znamenal pro Vratislava Blažka Ján Kadár a pro Jána Kadára Vratislav Blažek lze vyčíst nejlépe z jejich vlastních slov. Emigrace je rozdělila i spojila. Jejich dílo zůstalo.
Marie Valtrová

Marie Valtrová (1949) absolvovala divadelnú a filmovú vedu na FFUK. V roku 1998 vydala knižku Vratislav Blažek – hráč před Bohem a lidmi, v ktorej predstavuje Blažka ako dramatika, scenáristu, kresliara a umelca s neprekonateľným darom humoru.

Vstupenky online? Samozrejme, so vstupenkou v mobile idete priamo do kinosály!
Pred nákupom si prečítajte  Všeobecné podmienky nákupu vstupeniek prostredníctvom internetu. Ďakujeme!

Skratky

DB – dabing
OV – originálna jazyková verzia
ST – slovenské alebo české titulky
 (sk) – slovenčina, (cz) – čeština
eST – elektronické slovenské alebo české titulky
AT – anglické titulky
eAT – elektronické anglické titulky

Pre lepšie prispôsobenie obsahu pre Vás, bezpečnosti, meraniu štatistík návštevnosti a lepšej spätnej väzbe tento web používa cookies. Klikaním a navigovaním po stránke súhlasíte s tým, že zbierame o Vás anonymné informácie cez cookies. Viac informácií o používaní cookies na našej stránke nájdete tu.